|
|
|
|
Grafikon - zátěže vlaků
|
|
29.10.2012 ©mc
|
|
Vzhledem k tomu, že je nutné dát obsluhám stanic, ale i obsluhám vlaků pomůcku, která jim bude říkat jak dlouhý vlak je možno sestavit, jak dlouhý vlak strojvedoucí uveze - nikoliv s modelovou, ale skutečnou lokomotivou, začali jsme používat údaj o váze vlaku. Nejprve byla pro jednoduchou orientaci využívána položka v editaci vlaku – „Váha vlaku“, kterou bylo nutno ručně zadávat, záleželo tedy na citu tvůrce grafikonu. Protože tento systém ani při nejlepší vůli nedával požadované výsledky, tak jsme postupně došli k zátěžovým tabulkám. Využili jsme stejných principů, jak na velké železnici. |
|
Dialogové okno pro vytváření tříd tratí |
|
Do programu byly doplněny traťové třídy zatížení a zátěžové tabulky hnacích vozidel. K délce vlaku pak program dojde následujícím způsobem – má traťovou třídu, stanovenou rychlost vlaku a řadu hnacího vozidla. Z těchto údajů zjistí max. váhu vlaku a přepočtem z tun na metry délky vozu (přes hodnotu počtu tun na jedne metr průměrného vozu) a následně přepočtem metrů na jednu nápravu dojde k počtu náprav. Lze použít naprosto shodné tabulky jak na skutečné železnici. Já používám trochu zjednodušené, traťové třídy používám pouze sudé: |
|
Ukázka zátěžové tabulky pro lokomotivu T478.2 |
|
Z těchto údajů a zátěžové tabulky pro uvedenou řadu hnacího vozidla je spočítána pro daný traťový úsek maximální váha vlaku, která je pak přepočtena až na počet náprav. Ve výpisu vlaku v Grafikonu pak vidíme rozdílné hodnoty pro jednotlivé traťové úseky a stanice (zde je počet náprav brán z přepočtu délky staničních kolejí), stanice kde vlak nemá pobyt se do délky vlaku nepromítnou. Z těchto údajů vlaku je pak do staničního jízdního řádu i do sešitového jízdního řádu brána nejnižší hodnota počtu náprav pro daný vlak. Při použití přípřeže a postrku se hodnoty v zátěžových tabulkách sečtou (což je trochu zvýšení hodnoty proti reálné skutečnosti, ale pro náš účel to nevadí). | |
Ukázka vypsaných délek vlaku v nápravách pro stanice a traťové úseky, stanice jsou vypsány podle zadaných délek staničních kolejí v definici stanic | |
Jak to pak vypadá v sešitovém jízdním řádu, kde je výpis té nejnižší hodnoty, která limituje délku vlaku zde u vlaku Pn 5211 a vlaku Pn 5212 | |
Detaily k vlaku Pn 5212, zátěžová tabulka, výpis délek vlaku v nápravách, stanice kde není uveden počet náprav, tam má vlak uveden průjezd | |
Pokud použijeme hnací vozidlo např. T435.0 na Mn vlak a stanovíme mu rychlost 40 km/h tak zjistíme, že v traťové třídě VIII , tedy při použití stoupání 14 promile na trati (tedy nějaká místní trať ve zvlněné krajině) již tato lokomotiva uveze pouze sama sebe. U těchto lokomotiv, taky třeba u řady T669.0 velmi rychle klesá tažná síla se zvyšující rychlostí. Pro kontrolu takových výsledků v Grafikonu slouží okno ke kterému se dostaneme přes horní lištu – Okno – Vlaky s nulovou zátěží, jinak je můžeme přehlédnout a pak nás v již vytisknutém sešitovém jízdním řádu nepříjemně překvapí. |
|
Výpis vlaku Mn 6721, kde v úseku Loket - Cholina s traťovou třídou VIII má lokomotiva T435.0 nulovou zátěž | |
Výpis okna Vlaky s nulovou zátěží | |
Délku vlaku můžeme ještě ovlivnit zatržením volby „Prázdný vlak“ v okně „Editace vlaku“. Musíme si uvědomit, že vlak o váze 400 tun s plně loženými vozy Vsa, Uae… má třeba jen 5 vozů, když budou prázdné tak je to 16 vozů. Průměrný vlak byl samozřejmě mix prázdných a ložených vozů (neberte si příklady z dnešní železniční nákladní přepravy). Takže pokud mám vlak např. Vn, tedy vyrovnávku prázdných vozů, zatrhnu si volbu prázdný vlak a možná zátěž a tím i délka vlaku se mi zvedne. |
|
Možnost zadání vlaku s prázdnými vozy a změna přepočtu na nápravy, Sergej má v jednotlivých traťových úsecích stanovenou teoretickou zátěž až 191 náprav, které jsou omezeny staničními kolejemi | |
V mezinárodním provozu u cizích hnacích vozidel, lze asi vyplnit a nachystat zátěžové tabulky spíše jen přirovnáním k obdobným hnacím vozidlům ČSD, ale svůj účel to asi splní. Závěrem je možné říci, že systém je používán 2 roky k spokojenosti uživatelů. |