Vzhledem k tomu, že je nutné dát obsluhám stanic, ale i obsluhám vlaků pomůcku, která jim bude říkat jak dlouhý vlak je možno sestavit, jak dlouhý vlak strojvedoucí uveze - nikoliv s modelovou, ale skutečnou lokomotivou, začali jsme používat údaj o váze vlaku. Nejprve byla pro jednoduchou orientaci využívána položka v editaci vlaku – „Váha vlaku“, kterou bylo nutno ručně zadávat, záleželo tedy na citu tvůrce grafikonu. Protože tento systém ani při nejlepší vůli nedával požadované výsledky, tak jsme postupně došli k zátěžovým tabulkám. Využili jsme stejných principů, jak na velké železnici.
Použili jsme staršího způsobu stanovování délky vlaku přes počet náprav (používal se u ČSD ještě začátkem 70. let, kdy byl ještě v sešitovém jízdním řádu). Vzhledem k rozdílům ve vozovém parku  je možné si parametr přepočtu metrů délky vozidla na nápravy zadat v nastavení programu, stejně jak parametry přepočtu z tun na metry délky.

Do programu byly doplněny traťové třídy zatížení a zátěžové tabulky hnacích vozidel. K délce vlaku pak program dojde následujícím způsobem – má traťovou třídu, stanovenou rychlost vlaku a řadu hnacího vozidla. Z těchto údajů zjistí max. váhu vlaku a přepočtem z tun na metry délky vozu (přes hodnotu počtu tun na jedne metr průměrného vozu) a následně přepočtem metrů na jednu nápravu dojde k počtu náprav. Lze použít naprosto shodné tabulky jak na skutečné železnici. Já používám trochu zjednodušené, traťové třídy používám pouze sudé:
II - sklon 0-2 promile
IV - sklon 6 promile
VI - sklon 10 promile
VIII - sklon 14 promile
X - sklon 18 promile
XII - sklon 22 promile
XIV - sklon 26 promile
XVI - sklon 30 promile
Pak zátěžová tabulka obsahuje polovinu údajů. Tabulky jsou vytvořeny s použitím údajů o jednotlových řadách hnacích vozidel ČSD. Samozřejmě každý si může vytvořit svůj systém traťových tříd i zátěžových tabulek.

Ukázka zátěžové tabulky pro lokomotivu T478.2

Pokud použijeme hnací vozidlo např. T435.0 na Mn vlak a stanovíme mu rychlost 40 km/h tak zjistíme, že v traťové třídě VIII , tedy při použití stoupání 14 promile na trati (tedy nějaká místní trať ve zvlněné krajině) již tato lokomotiva uveze pouze sama sebe. U těchto lokomotiv, taky třeba u řady T669.0 velmi rychle klesá tažná síla se zvyšující rychlostí. Pro kontrolu takových výsledků v Grafikonu slouží okno ke kterému se dostaneme přes horní lištu – Okno – Vlaky s nulovou zátěží, jinak je můžeme přehlédnout a pak nás v již vytisknutém sešitovém jízdním řádu nepříjemně překvapí.

Délku vlaku můžeme ještě ovlivnit zatržením volby „Prázdný vlak“ v okně „Editace vlaku“. Musíme si uvědomit, že vlak o váze 400 tun s plně loženými vozy Vsa, Uae… má třeba jen 5 vozů, když budou prázdné tak je to 16 vozů. Průměrný vlak byl samozřejmě mix prázdných a ložených vozů (neberte si příklady z dnešní železniční nákladní přepravy). Takže pokud mám vlak např. Vn, tedy vyrovnávku prázdných vozů, zatrhnu si volbu prázdný vlak a možná zátěž a tím i délka vlaku se mi zvedne.

V mezinárodním provozu u cizích hnacích vozidel, lze asi vyplnit a nachystat zátěžové tabulky spíše jen přirovnáním k obdobným hnacím vozidlům ČSD, ale svůj účel to asi splní.