Domácí moduly H0 - stavba stanice Hukovice část 2
Domácí moduly H0 - stavba stanice Hukovice část 1
© MC 03.01.2019
A máme začátek roku 2019, vracím se v části druhé k stavbě modulové stanice Hukovice. Modulové stanice vhodné pro "domácí moduly" ve zkrácené verzi o 600 mm a v plné verzi s délkou staničních kolejí cca 180 cm je vhodná i do moduliště na provozních setkáních modulů dle pravidel Fremo.
Trochu navážu na konec roku 2018 a co na Hukovicích bylo ještě děláno:
Týden před vánocemi 2018 byl dokončen tvar krajiny, čekala mne ještě pokládka vyhýbky č. 5, tedy - až bude doma, bude to tvarem symetrická vyhýbka. Na pořízených fotografiích je Balakryl ještě místy mokrý. Z krajiny ještě chybí plocha pod budovou, nakládací plocha u koleje č. 4. Koreček na nakládku a vykládku zrní ve stanici nebude.
Na tvaru krajiny je myslím dobře vidět, co je umělá stavba - násep, zářez a co je přirozený profil krajiny bez zásahu člověka. Takto to musí být jasně zřetelné. Přispívá k tomu snadná opracovatelnost boků modulů z MDF a tím možné korekce tvaru krajiny ještě při jejím vlastním vytváření. Krajina není rovná a velká plocha stanice nějak v té krajině musela vzniknout - nasypáním, zářezem a stejně tak traťové těleso.
Udělat moduly s rovnými nebo téměř rovnými okraji, bez náznaku původního tvaru krajiny... to je něco co se skutečností není v souladu.

A tvar krajiny je téměř hotov

Lokomotiva pod DCC se zatím dál nedostane
A je položena poslední vyhýbka, je to symetrická (vzhledem k trochu jiné poloze vyhýbky proti skutečnosti je to nutný kompromis, navíc provedení této vyhýbky v původní podobě stanice je trochu nejasné) zároveň jsem vyzkoušel přeskupení modulů - to je ta výhoda modulové koncepce. Do zkušebního oválu zařazeny H.Heřmanice a tak došlo k přeházení oblouků, no a zároveň k provedení rozvodu DCC na obloucích 30 stupňů. A začal jsem na rozvodech DCC pod Hukovicemi, zatím bez dosazení přestavníků vyhýbek, prvně bude zprovozněna pouze kolej č. 1 na průjezd, dále podle volného času pro stavbu.
Pohled z opačné strany stanice, i zde je tvar krajiny téměř hotov a je vyměřována poloha symetrické vyhýbky
A je položeno, budoucí kolej k výtopně jen volně položena, bude se ještě vyměřovat
A začínají škatule, zastávka Hradec jde pryč a do sestavy jsou vkládány H.Heřmanice
Malé oblouky 30 stupňů jsou posunuty od sebe a došlo k malému přehození oblouků 60 stupňových
Tak a nastal slavnostní okamžik - dne 22.12.2018 v 13.57 projel přes modulovou stanici Hukovice první vlak tažený vlastní silou hnacího vozidla, zatím je sjízdná pouze kolej č. 1. Další přijdou na řadu s montáži přestavníků vyhýbek. Následně provedeny zkoušky průjezdu rychlostí 100 km/h T478.4 + 2xWL + Bc a to oběma směry - bez závad a tak zahájen pravidelný provoz.
Po cca 40 dnech od zahájení montáže dílů stanice je stanice průjezdná aspoň po jedné koleji, myslím, že slušný čas výstavby.
Ještě 22.12.2018 ráno to pod dílem "D" stanice vypadalo takto
Ale odpoledne již DCC ve všech staničních kolejích, což dokládá snímek lokomotiv s rozsvícenými světly na kolejích 1, 2, 4. Samozřejmě stále bez funkčních vyhýbek. Projet se dá pouze po koleji č. 1, jeden díl cca 3 hodiny práce, ale není to úplně na "čisto", ještě se bude muset doplnit upevnění vodičů....
Otestována i parní lokomotiva s dvojkolími s profilem RP25, její běhouny jsou citlivé na kvalitu poožených kolejí
Po svátcích jsem se vrátil k pokračování na výstavbě stanice. Mezi prvními byly dolepením hranolů na rozhraní mezi díly stanice a dotmelením upravena návaznost plochy pro staniční budovu, záchodky a bufet. Chybí ještě sklon sypaného nástupiště k hlavě kolejnice na koleji č. 4 - manipulační koleji. Dnes to ve skutečné stanici již vypadá po úpravě kolejí a nástupišť trochu jinak. U mne budou nástupiště "poloperonizované", tj. s betonovými prefabrikáty pouze na jedné straně nástupiště. Vlastní nástupiště sypané se sklonem k sousední koleji.
Začal jsem i s úpravami konců kolejí - kolej č. 4 a výjezd ze stanice směrem "Vidnava" - ten končí na oblouku. Vzhledem k tomu, že konec koleje č. 4 je pouze hromada hlíny a kamení je stejně odělán "šturc" na výjezdu směr "Vidnava". Nakonec na podobných stanicích to bylo skoro pravidlo - toto řešení.
Dolepení hranolů na rozhraní dílů stanice a do tmelení
Na koleji, v reálu směrem na Vidnavu, která končí na krátkém oblouku 30 stupňů je ze styroduru základ hromady hlíny a kamení - ukončení koleje, bude tam ještě "strčen" pražec s deskou - konec koleje. Tvarová úprava je následně provedena Ostafixem.
Zde je již hromada zatmelena a natřena hnědým Balakrylem a nejen ta, vše co bylo upravováno, dokončováno je přetřeno hnědým Balakrylem pro sjednocení barvy porvrchu a tím snadnější kontrolu správných tvarů. Průjezdnost okolo hromady odzkoušena nejdelším vozidlem - patrem Btmo - vyhovělo.
Začal jsem s zaštěrkováním - neboli vytvářením štěrkového lože. Postup se vcelku neliší od předchozích zdokumentovaných postupů. Snad jediná odchylka je nepoužití rozprašovače k zastříknutí ředěným Sportakrylem MAT, ale zakápnutí kapátkem (nechtělo se mi pro dva malé moduly čistit rozprašovač), Sportakryl vzlíná ve štěrku perfektně a není potřeby řešit nějaká smáčedla - ty jsou součástí barev, laků na bázi vody a tak to šlo lehce i kapátkem. Použitý štěrk od Poláka, směs znělec + rezavý. Před zaštěrkováním proveden nátěr pražců a kolejnic, opět standardní řešení. Kolejnice Agama REZ a pražce Agama F3M. A snad se i dostane na dokončení flokování modulů 60 stupňů, které na toto dokončení čekají již dva roky.
Zaštěrkovaný a zakápnutý modul 30 stupňů R 700 mm
A druhý 30 stupňový modul. K úpravě tvaru štěrkového lože použit jemný štětec a vhodný prst. Kusá kolej bude ještě trochu více zasypaná hlínou, prachem... a pak trochu travičky.
Zde a na předchozím snímku je vidět barevný rozdíl natřených a nenatřených pražců.
No, neuvědomil jsem si, že drátovody k vyhýbkám č. 9 a 8 musí být vedeny po opačné straně kolejí než je stavědlo. Důvodem je nedostatek prostoru mezi kolejemi pro osazení "přestavníku" a vyhýbkového návěstidla - dochází zde k přiblížení na vzdálenost osovou 46 mm, norma pro dvojkolejné moduly Fremo. Za vyhýbkou č 8 pak projdou pod kolejemi a již budou postupovat shodně z kdysi skutečnosti. Proto jsem musel upravit pláň okolo vyhýbky č. 9, aby zde bylo možné je umístit. Došlo tak k odstranění tmelu Ostafix nahraně štěrkového lože - je pružný a jde to poměrně snadno odstranit nožem.
Zde je již vlepován tzv. ruční papír síly 2,5 mm - lepeno a tmeleno Ostafixem.
A je zatmeleno i seříznuto - hrana, čeká úpravu pouze nátěr Balakrylem.
A můžu se vrátit k štěrkování. Pražce jsou natřeny Agamou F3M a kolejnice Agamou Rez. Zaštěrkování probíhá malou moca lžičkou.
Před zaštěrkováním vyhýbek byly položeny námezníky, zatím jim chybí černé pruhy. Jsou to odlitky, které mi zůstaly ještě od stavby Lipové. Vyhýbka č. 9 je již zastříknuta, na vyhýbce č. 8 je vidět postup - nasypán štěrk lžičkou a následně urovnán měkkým štětcem a přetřením pražců prstem shozeny kameny z pražců a pak již jen zakápnutí nebo zastříknutí.
Koleje jsou propojeny a DCC je stále funkční, "právě odjíždějí" Choppery po práci. Proč k zastříknutí štěrku, hlíny... používám ředěný lak Sportakryl MAT- nemění barvu přírodních materiálu, štěrk zůstane barevně jak před zastříknutím, což neplatí pro Duvilax. Mne moc nebaví stavět "na sucho" já mám rád, když vše mohu co nejdříve funkčně odzkoušet, proto jde zde o stavbu "za provozu".
A ještě jeden pohled na rozpracované zhlaví a odjíždějící Choppery. Prodloužené pražce u vyhýbek jsou určeny k osazení vyhýbkovými návěstidly.
Zhlaví na dílu A je zaštěrkováno, sjízdnost odzkoušena. Vynechaný štěrk mezi kolejemi 1 a 2 je z důvodu nástupiště, které bude jednostranně z betonových prefabrikátů "Tischer". Tyto byly používány k zvýšení hrany nástupiště na výšku 250 nebo 300 mm od 60. let minulého století. V modelu výrobky JM Detail.
Takto toto nástupiště vypadalo na místě ještě začátkem tohoto tisíciletí, pod nástupištěm procházely i drátovody.
A takto to bude v modelu. Teď ještě musím připravit díly z kartonu a podklady pod karton - od nástupištní hrany k hlavě kolejnice sousední koleje. Výsledek bude zasypán jemným prachem. Je třeba dodržet modelový průjezdný profil. Zde je trochu problém - pro stavby platí NEM102, která není k sypaným nástupištím moc korektní, pro vozidla platí NEM301, ovšem míra H1 - 1,5 mm není ze strany výrobců modelů dodržována zejména u pluhů hnacích vozidel, různých dílů podvozků - opět zejména u hnacích vozidel nebo odvodňovacích ventilů bloků parních válců. Prostě sypané nástupiště nesmí do vzdálenosti cca 7 - 8 mm od kolejnice převyšovat hlavu kolejnice.
První část nástupiště u koleje č. 1 z panelů "Tischer" je postavena. Jedná se o betonové prefabrikáty s výškou 250 mm nad temenem kolejnice, v modelu cca 3 mm. Ty 3 mm je třeba klesnout pod temeno kolejnice u sousední koleje. Podloženo kartonem 2x 2,5 mm u betonové hrany a 1x 2,5 mm na straně druhé koleje. Samotné nástupiště je pak z tenkého kartonu cca 0,5 mm - musí být pod temenem kolejnice, aby byl prostor pro posyp. Dosypaný začátek nástupiště je ještě mokrý.
Při pohledu z opačné strany je vidět podložení, které na hraně dílu přijde zatmelit Ostafixem. Tenký karton tvořící plochu je nejprve natřen hnědým Balakrylem (univerzální barva, však ji již padlo na čtyři díly skoro kilo), je tím zajištěna nenasákavost kartonu při zasypání a tím i zamezení kroucení. Na rozhraní mezi díly ještě přijde strčit pod konec betonových dílů sloupek. Stejně tak na druhém dílu - prostě tam budou dva vedle sebe. Je vidět, že karton tvořící plochu byl trochu vytvarován, aby posledních cca 7 mm k hlavě kolejnice byl vodorovný.
Po zaschnutí (pro zkoušku jsem to vše urychloval fénem na vlasy) Balakrylu nátěr ředěným Sportakrylem a do něj z lžičky zasypání přírodním, osátým prachem - taková směs, kterou jsem nabral před domem. Tam kde bylo málo Sportakrylu tak ještě dokápnutí kapátkem. Tato metoda má výhodu, že kdykoliv se dá dosypávát a zakapávat Sportakrylem, nevznikají žádné fleky, vše zůstává jednolité.
Tady ještě zásoba materíálu na posyp. Hrany nástupiště jsem nechal v původné barvě po vyřezání laserem, barevně je to velmi blízko skutečné patině betonových dílů.
Po nátěru pražců, kolejnic jsem přistoupil k zaštěrkování kolejí na díle "B", zároveň ze zbytků betonových prefabrikátů Tischer jsem pokračoval na uložení hrany nástupiště.
Vedle nástupištní hrany jsou položeny z ručního papíru síly 2,5 mm podklady k podložení plochy nástupiště, která je z poměrně tenkého kartonu 0,5 mm, je to ochrana před zvleněním plochy.
Ze stejného kartonu jsem provedl výplň mezi plochou pod budoucí staniční budovou a krajní kolejnicí na koleji č. 4. Lepeno do Ostafixu, nerovnosti na spojích tmeleny opět Ostafixem.
Je dokončeno a zatmeleno, chybí ještě obligátní nátěr hnědým Balakrylem.
A již probíhá lepení plochy budoucího nástupiště mezi kolejemi č. 1 a 2. Lepeno opět do Ostafixu, trochu jsem musel hranu zatížit, měla tendenci se zvedat.
Po zalepení rychlý nátěr Balakrylem a krátce po zaschnutí, tj. asi po 10 minutách nátěr ředěným Sportakrylem a sypání jemné drti, spíše skoro prachu. To, že část padá do koleje č. 1 není na závadu - šterk mezi kolejí a nástupiště byl dosypáván a zakapán před půlhodinkou a tak popadaný prach se stane součástí šterkového lože. Zapomněl jsem říci, že po předchozí zkušenosti s barevnosti prefabrikátů hrany nástupiště jsem je natřel šedou - beton od Poláka a bude je nutné patinovat washem. Stejně byla upravena první část nástupiště dělána před dvěma dny. Pokud na některých místech Sportakryl nezvlhčil nasypaný prach - je tam silnější vrstva, je na ta místa dokapaný další až je celá nasypaná plocha nasáklá.
A máme zasypáno, v mezičase jsem zasypal kolej č. 4 - pouze mezi kolejnicemi, protože z obou stran bude sypané nástupiště. Pro urychlení schnutí nástupiště jsem použil opět trochu vyfoukání fénem. Rovněž napadaný prach do štěrku koleje č. 2 nevadí, bude dodatečně zakápnut Sportakrylem společně s další úpravou - přece jen je současné provedení zaštěrkování je jak po provedené obnově a bude nutné jej trochu "provozně" upravit.
Takto to vypadalo po dokončení s hromadou "pracovních pomůcek" válejících se po stanici.
Po 10 minutách použití fénu je sucho - tedy aspoň nástupiště, koleje ještě ne.
A po úklidu nepořádku ve stanici zkušební jízda s hodnocením - bez závad, vzhledově provedené nástupiště rovněž . Pro nástupiště mezi kolejemi č. 2 a 4 musím u JM Detail doplnit prefabrikáty Tischer, na kousek nástupiště mi chybí.
A ještě jeden zvětšený pohled na rozpracované nástupiště při zasypávání.
Posilněn vínem ukládám betonové profily Tlscher k nástupišti mezi kolejemi č. 2 a 4. Díky vstřícnosti JM Detailu mám doplněny všechny potřebné díly nstupišť i drátovodných kanálů.
Nalepen 2x ruční papír 2,5 mm jako podklad pod tenký karton, který bude tvořit plochu nástupiště.
Plocha nástupiště vytvořena, jsou tam dvě snížení pro dva přechody přes kolejee jak ve skutečnosti. Zároveň jsem dotmelil plochu ke koleji č. 4 i na dílu A - je to jen malý kousek.
Zasypáno, ještě mokré. Větší kameny budou z plochy strženy stejně jak u druhého nástupiště. Technologie shodná s provním nástupištěm. Na ploše kde bude stát staniční budova jsou rozloženy nové díly nstupišť a drátovodných kanálů od JM Detail.
A ještě pohled z opačné strany.
Zkouška jak by mohl vypadat jeden díl přechodu přes koleje - dřevěné desky.
A jsme ještě o kousek dál, již se štěrkuje i na dílu D za nástupišti. Vedle popelové jámy je zkušebně položen základový beton vodního jeřábu. Dnes je uprostřed popelové jámy zbytek po vodním jeřábu. Vzhledem k tomu, že na mojich Hukovicích je popelová jáma blíže k vyhýbce č. 2, tak jsem vodní jeřáb posunul až na konec popelové jámy. Uvidíme zda to takto nechám, ještě to musím zkonfrontovat s mými lokomotivami.