|
[ hlavní strana ] [ moduly
]
|
|
Domácí moduly H0 - stavba stanice Hukovice část 1
|
Domácí moduly H0 - stavba stanice Hukovice část 2 |
Domácí moduly H0 - stavba stanice Hukovice část 3 |
Domácí moduly H0 - stavba stanice Hukovice část 4 |
V první polovině listopadu 2018 jsem provedl "revizi" před více jak rokem nařezaných desek z překližky 12 mm na stavbu jednotlivých dílů A až D modulu stanice, původně stanice Světlá hora, nyní stanice Hukovice. Je to modul stanic s určením do sestavy "domácích modulů", prodloužená varianta ze čtyřech dílů je vhodná k provozním modulovým setkáním. Změnou stanici na Hukovice došlo k drobným změnám na jednotlivých dílech - změnilo se vyosení krajních dílů stanice ze 130 mm na 50 mm a tím došlo i k změnám rozměrů některých desek, změnil se tvar krajiny na přechodech mezi díly (naštěstí ještě nebyl vyřezán - pouze nakreslen). Během druhého listopadového týdne jsem provedl úpravy rozměrů desek, přípravu čel mezi díly stanice, kdy například čela přechodu mezi díly B-C a C-D jsou vrtány společně, protože je nutno zajistit naprostou shodu, pro variantu domácí, kdy nebude díl C použit. Modul je stavěn ve "vysoké" variantě přechodových čel. Důvodem je shoda s řešením dalších domácích modulů, Přičemž vzhledem k tomu, jaké budou na modulu postaveny stavby, lampy, stromy lze předpokládat, že složená dvojice bude mít na výšku 60 cm, tato výška umožňuje přepravu v téměř libovolném osobním automobilu. Doma jsou moje domácí moduly provozovány ve výšce temene kolejnice 90 cm nad podlahou - u modulů většinou sedím a vnuci již na moduly dobře vidí. Pro modulová setkání budou použity nohy na standardní výšku temene kolejnice 130 cm od podlahy. |
Pro přehlednost sestava modulu stanice Hukovice - sestaveného ze čtyř dílů A až D, díly A a D mají vyosení 50 mm, šířka modulu je shodná s traťovými - 500 mm, na koncích jsou standardní čela E a o 46 mm zkrácené čelo dvojkolejné 2B00, tedy zkrácené na 500 mm |
Kostry jednotlivých dílů odpovídají svou konstrukcí standardu modulů OstraMo - většina konstrukčních částí je z překližky 12 mm. Boky mají na podélníky nalepovanou MDF s vyřezaným tvarem krajiny - takový řez krajinou. Podklad z překližky je pouze pod kolejemi, ostatní část krajiny budou v kombinací styroduru a polystyrenu lepeného tmelem Ostafix. Oba krajní díly A a D jsou z důvodu vyosení poněkud složitější na sestavení - chybí tam pravé úhly. Ke spojení podélníků s čely jsou u těchto dílů použity ocelové úhelníky předehnuté do potřebného úhlu. Ty jsou navíc fixovány i lepidlem. Podklad pod kolejemi je rovněž spojen s čely ocelovými úhelníky a podepřen stojkami šroubovanými na příčky dílu. Nároky na přesnost sestavení jsou u všech dílů vyšší - důvodem je přesně vymezený rozměr 2400 mm a požadovaná souosost obou čel modulu stanice Hukovice. Taková přesnost není nutná u běžného modulu pro modulová setkání, kde na desítkách délkových metrů trati lze vzhledem k pružnosti sestavy modulů docílit posunu o centimetry až desítky centimetrů do boku. Na podklad pod kolejemi bude nalepena 3mm silná mikropryž a teprve na ní budou položeny koleje, standardně lepeny barvou Balakryl, Je to osvědčená koncepce, prověřená patnáctiletým fungováním modulů takto postavených a není důvod ji měnit. Čela mezi díly stanice budou natřena Luxolem (u Luxolu nedochází k slepování čel při sešroubování) odstínu palisandr. |
Stavba dílu A s vyosením 50 mm, Kontrola na souosost čel dopadla dobře |
První pokusné složení s dílem B a opět kontrola rozměrů, nahoře položen úhelník - jako pravítko k vyměření osy koleje |
Pohled směrem na dvojkolejný vjezd do stanice ze směru od Baernartic a Vidnavy - tedy na zkrácené čelo 2B00 s předvrtanými děrami pro možnost spojení s jednokolejným čelem k oběma kolejím |
Pohled na spojené čela dílů A a B, přesnost spojení zajištěna čepy, vzhledem k tomu, že čela byla plánována na jiný tvar krajiny, tak mírný zářez naproti budoucí staniční budovy je dolepen |
Použité čepy pro spojení dílů stanice, jsou vlepeny do předvrtaných děr 10 mm |
Trochu se vrátím k použité technice stavby modulů. Někdy mám pocit, že zájemce o moduly odrazuje názor, že stavba modulu se posunula někam k sofistikovaným činostem - k zpracování detailních výkresů dílů, použitím strojních technologiií vypalování, frézování... a vzniká dojem... bez těchto technologií modul nebudu mít. Samozřejmě úplně bez výkresu to nejde, ale nemusí to být detailní výkresy jednotlivých dílů "skládanky modulu", stačí pouze rozměrová sestava stanice a k tomu stačí si spočítat ze známých parametrů - tloušťky použitých materiálů - překližky, laťovky.... jejich rozměry. |
První dva díly s dokončenou "pláni" - tedy podkladem pro položení kolejí a rozpracovaným nalepením bočnic z MDF, které již mají tvar budoucího terénu |
Za necelé tři týdny a cca 35 hodin práce je základ pro další tentokrát již více modelářskou než truhlářskou práci připraven. Ještě budou vyrtány díry pro vratové šrouby k upevnění noh z jeklů a celá domácí sestava - tedy bez dalšího 60 cm dlouhého dílu - prodloužení může být vyzkoušena vložením do domácí sestavy. |
A už je základ téměř připraven, MDF bočnice jsou v horní části zafixovány s čelem dílu hranolem styroduru lepeným Ostafixem, po nalepení krajiny - kombinace styroduru a polystyrenu dojde ka dalšímu zpevnění bočnic. Za 15 let putování několika desítek modulů po provozních setkání nedošlo k jedinému poškození takto sestaveného modulu. Náš názor je, že vyšší pevnost bočnic není nutná, přednost má lepší tvarování terénu z MDF |
Pohled trochu z boku, kde je vidět tvar budoucího terénu, MDF je lehce opracovatelná, chyby při přípravě tvaru terénu lze poměrně jednoduše napravit |
A takto bude přibližně vypadat zhlaví ze směru "Bernartic", osová vzdálenost kolejí na dvojkolejném čele je 46 mm, osová vzdálenost staničních kolejí je 52 mm, je shodná s ostatními stanicemi "jesenicka", které je ve skutečnosti 4500 mm |
Doplnění informací ke konstrukci modulů - nalepovaná MDF na bočnici modulu, lepeno Duvilaxem. Celé nalepení, předtím nakreslení a vyřezání tvaru terénu do MDF - to byla na třech dílech otázka cca 3 hodin, je to opět jednoduchá, levná a časem prověřená konstrukce nevyžadující žádnou speciální technologii. Obdobně nohy modulů - použit jekl 20x20 mm, naražená matice do jeklu zespoda. Do ní je zašroubovaný stavitelný šroub se zalitou hlavou do víčka petky, v horní části jekl 2x provrtaný a zde se nasazuje na vratové šrouby vsazené do bočnice modulu, opět řešení velmi levné nevyžadující nic mimo vrtačky a kladiva. Jekl si necháte nařezat na míru ve Feroně. Protože jestli upevnění nohy do modulu na vratové šrouby trvá o několik vteřin déle než u jiných řešení je nepodstatné proti spotřebě času při jiných činností u stavby moduliště. A použití ocelových nohou - ano je to pár kilo navíc, ale jak často je stěhuji. Výhodou tohoto řešení jsou velmi dobře upevněné, nepadající nohy modulu a dobrá stabilita modulu. Chci tím jen říci, že jsou způsoby stavby modulu, které používají jednodušší postupy, jednodušší materiály, jsou ověřené a samozřejmě záleží na staviteli modulu, kterou cestou se vydá. Je třeba mít na zřeteli, že pracnost výroby koster modulů tvoří jen cca 10 % celkové pracnosti postavení modulu stanice, ale musíme se přes ní vždy nějak dostat. |
Tady je vidět, že boční podélník je zde z překližky 12 mm, je odsazen na čele směrem dovnitř modulu o sílu nalepené MDF (taky používán název solololit). MDF je nalepena Duvilaxem LS50 na boční podélník a má již před lepením vyřezaný tvar terénu |
Upevnění nohou, podle šablony navrtané díry do bočnice modulu pro vratové šrouby |
Šrouby jsou naraženy svým čtyřhranem do MDF. Na šrouby se nasazuje zevnitř modulu noha z jeklu 20x20 mm s vyvrtanými dírami 6,5 mm, takže příprava k usazení nohou trvala na tři díly (celkem 10 nohou) cca 45 minut |
Zde již noha namontována pomocí 2x křídlová matka |
Zespodu je do jeklu naražena obyčejná matice, do které se šroubuje šroub s zalitým víčkem od petky |
A protože postavení modulu Hukovic ve zkrácené verzi (tedy jen ze třech dílů) na nohy proběhlo, jak jsem psal výše velmi rychle, bylo třeba v "dílně" přeskupit domácí moduly, které byly postaveny s nákladištěm a zastávkou Horní Heřmanice a ještě celé moduliště otočit, aby stanice nebyla u okna. Výsledkem byla škatulata v celé místnosti - na snímku níže. Nedočkavost z prvního sestavení domácích modulů s modulem Hukovic - tedy zatím jen holých koster stanice Hukovice mne trochu popohnala a odpoledne již stanice byla v domácím oválu vložena. Vše sedí rozměrově jak má. A večer došlo na nátěr čel z nefoliované překližky - nátěr Luxolem, tedy nelepivým nátěrem, zde Balakryl nesmí. Proč natírat a co natírat na modulech. V průběhu 15 let stavění modulů jsme vyzkoušeli i kompletní natření kostry modulu - stanice Lipová Lázně, vše natřeno Luxolem, první moduly byly nenatřeny, pouze čelo - zde se stala chyba, byla to akrylátová barva hnědá a ta při stažení modulů k sobě šrouby se "slepí", od té doby na čela pouze Luxol (pokud nejsou s fóliované překližky - což je většina modulů). A proč nátěr čela, proč hnědým odstínem? Protože i malá mezera mezi moduly s prosvítající světlou barvou působí rušivě. V průběhu doby došlo na různých modulech k několika haváriím - zatečení vody přímo do modulu a to vždy v poměrně delším časovém úseku - minimálně 1 den. Důvody proč se tak stalo byly různé. Jednou to odnesly dva díly Lipové a následky - na několika místech nabobtnalá MDF na bocích - od hran, a drobné prohnutí podkladu pod kolejemi u čel dílů. To na kostrách, které byly celé natřené, tedy mimo MDF - ta ne, pouze z venku Balakrylem. Obojí opraveno - skoro bez následků. Další bylo protečení "kbelíku" vody po kapkách přes návěstní 30 cm modul, byly zastříkány i okolní moduly - těm se nestalo nic. Vše moduly, které kostry neměly natřeny. Škoda v podstatě stejná jak na Lipové - nabobtnalá MDF na bocích od spodní hrany - ta nebyla natřena Balakrylem, došlo k prohnutí podkladu pod kolejí - na Lipové i zde překližka 12 mm. U návěstního modulu byl podklad šroubován na ocelový úhelník na čelech - nelepen. Jednodušší oprava - podklad pod kolejemi na úhelnících částečně podložen, napružen směrem proti prohnutí. No, nevrátil se úplně do původního stavu, ale prohnutí zůstalo minimální. Sjízdnost modulu bez problémů. Jedna zajímavost - tam, kde kapala voda došlo k "vykapání" flokované zeleně, jinak krajina, štěrkové lože v obou případech bez jediného poškození. Ta kruhová, centimetrová lysinka byla překryta trsem trávy. Poznámka - na tomto modulu byly krajina pouze ze styroduru a polystyrenu + Ostafix jako lepidlo. Flokováno do Duvilaxu LS50. Co tedy závěrem z těchto nehod - můj názor je, že v případě takových nehod natření nemá vliv na rozsah poškození modulu, no a samozřejmě nechtěný test prokázal, že takto postavené moduly vydrží i průtok vody přes modul. |
Rotace částečně spojených domácích modulů a zastávky Hradec po celé místnosti |
A je to, na dvojkolejném výjezdu s rozhraním 2B00 není samozřejmě správně navazující modul, ale to je nyní nepodstatné, rozložení vyhýbek pro představu jak to bude vypadat. Prostě navazující 30 cm modul s ukončením jedné koleje dvojkolejky ještě není vyroben. |
A ještě jeden pohled na dvojkolejné zhlaví, konečně se blížím k modelařině od truhlařiny, na několika místech jsem musel upravit tvar terénu z MDF, ale to jde jednoduše, na úběr do 2 mm stačí ostrý nůž |
A takto vypadá složený ovál - testovací trať, ovšem co spřechodem 2B00 na opačný svah B96 |
Jak již bylo výše uvedeno, jedna z alternativ je postavení modulu 30 cm přímého s čely 2B00 a E. Protože svahy do kříže na 30 cm tak, aby krajina navazovala na modul obloukový s kopcem dovnitř oválu by vypadala špatně a znamenalo by to zmenšení místa okolo, byly k srovnání přechodů - tedy navázání na 2B00 s kopcem ven z oválu, použity kostry modulů 30 stupňů o R 700 mm. Tyto moduly jsou plánované k otočení oblouku do pravého úhlu, pro jiné varianty sestavení, pro kombinaci s domácími moduly kamaráda a třeba malého setkání s těmito moduly v trochu stísněnějších parametech místnosti. Jenž moduly jsou postaveny (tedy zatím kostry) s přechodovými profily E-F, E-B a B-E. Takže jediné řešení bylo utrhnout již nalepené a šroubované čelo E a nahradit jej čelem 2B00 zkráceným po svahu dolů o 46 mm tedy na šířku 500 mm, stejně jak jednokolejná čela. |
Testovací sestavení s 2x modulem 30 stupňů, R 700 mm a již vyměněné čelo 2B00, čelo E vlevo je bohužel se starším profilem, tzv. holandským se šrokými příkopy pod náspem. Zde bude muset ještě proběhnout úprava na klasické E96 s malými příkopy |
Není na co čekat, již se lepí boky z MDF a bude následova další zkouška sestavení, přeci jen množstvím modulů v oválu narůstají drobně nepřesnosti a kontroly není nikdy dost |
Toto řešení je pouze pro domácí použití. Pro sestavení na modulovém setkání - klasickém, lze Hukovice spojit s odbočkou Morava, případně odbočkou Odra kamarádů z Kunčic. Někdy asi přijde na pořad dne výroba rozjezdu těch dvou tratí do Bernartic a Javorníka. Toto řešení, které jsem pro doma použil umožňuje na protilehlé rovině nahradit moduly 2x 120 cm se zastávkou Hradec například zastávkou s nákladištěm Horní Heřmanice, protože lze přeskládat nyní oblouky tak, že protilehlá strana bude mít místo rozhraní B - B s kopcem ven z oválu, rozhraní E - B s kopcem dovnitř. A to již jsou klasické modulové hrátky se zaměnitelnosti, které umožňují variabilní poskládání. |
Boky z MDF jsou ještě stažené z vnitřní strany svěrkami, ale již se jde zkoušet |
A tady již se zkušebním položení šablony pro pokládku R 700 mm, boky z MDF jsou ještě lepeny s čelem na vněší straně |
Koleje zatím na svůj čas čekají, mikropryž je položena v téměř celém potřebném rozsahu a začal jsem s vytvářením krajiny, občas se musím podívat do fotografií, jak ta která část vypadá, kde začíná svah.... |
Technologie vytváření krajiny je standardní, již jsem ji popisoval např. u stavby oblouků R 700 mm - základem je styrodur 5 cm nařezaný ostrým nožem na pásy a ty tvarovány, řezány a lepeny Ostafixem, některé výplně jsou dělány z polystyrenu 1 - 2 cm silného |
Rozpracovaná krajina, při tvorbě kontroluji postup s fotkou daného místa. Samozřejmě i zde musí docházet k odchylkám od skutečnosti - například rozhraní 2B00 znamená, že svah má v koncové části stanice jiný tvar než ve skutečnosti. Na levé straně zase musí terén klesnout níže než je ve skutečnosti. |
Pohled přes stanici, z míst odbočení koleje k výtopně, zde je pokles terénu, stanice je zde na navezené zemině. Terén bude ještě upravován tmelením Ostafixem. Zvýšená niveleta terénu pod staniční budovou a okolím, zde zatím chybí úprava rohraní - bude provedeno dolepením hranolu. Směrem ke kolejím je skloněn k hlavě kolejnice. Odvodnění plochy stanice souhlasí se skutečnost. |
A celkový pohled na rozestavěný 2x modul 30 stupňů a modul stanice Hukovice, zkrácený o 1x 60 cm díl, na mostě před stavbou již připraveny 2x Chopper se štěrkem :-) |
Zatím je vše navrhováno a stavěno pro zachování možnosti sestavit ovál o vnějších rozměrech 4300 x 1900 mm, ale při růstu počtu modulů lze mít již i jinou sestavu. Již mám v hlavě takovou představu, že místo modulu zastávky Hradec bude postaven modul 2x 120 cm, kde bude postavena zkušební elektrifikace - trolejové vedení, nebo to bude 2x 90 cm + k tomu doplním z postavených modulů 2x 30 cm na potřebných 240 cm, pokud budu chtít zachovat zkušební ovál. |
2x modul R 700 mm vytažen ze sestavy a spojen pro pokládku kolejí. Flexi kolej PECO Code75 položena přes oba spojené moduly. Pro položení použity šablony pro pokládku oblouků o R 700 mm a na jedno čelo "zrcátková šablona" s otvory pro protažení kolejnic. Předem na kolejnice naletovány vodiče - natupo na spodní hranu kolejnice. Takto se stane přívodní vodič po zaštěrkování neviditelný. Lepeno do Balakrylu, poslední pražce ještě i fixovány vteřinovým lepidlem. Letování na šroubky, pražce.... jsem nikdy nepoužil. |
A oba moduly po rozřezání obou modulů od sebe, po zaříznutí konců kolejnic a zabroušení vloženy zpět do sestavy a již najíždějí vozy pro zaštěrkování... No spíše jen test jak se povedlo položení kolejí |
A pohled od stanice, zatím je položena jedna kolej, ten krátký úsek druhé koleje na prvním obloukovém modulu bude položen až po staniční koleji směrem na "Vidnavu".. První vyhýbka zatím volně leží v přibližném směru |
A trochu z nadhledu, takže dokončit tvar krajiny a může se jít na nátěr a štěrkování. První staniční vyhýbka ještě projde upřesněním polohy ve vztahu k možnosti upevnění přestavníku pod plání a po vytýčení směru - musím se "trefit" přímo do protilehlého oblouku je možné zahájit pokládku stanice |
Začátek pokládky stanice Hukovice - vyhýbka s naletovanými vodiči - 2x kolej a 1x srdcovka. Vyměřené a vyvrtané díry do podkladu a pak již jen vteřinové lepidlo na rozhraní a Balakryl na mikropryž a je položeno. Vyhýbka je trochu upravena - odříznuty pražce bez upevňovadel a před jazyky nahrazen jiným, za srdcovkou vyhýbka zkrácena o cca 2x pražec včetně kolejnic. Kolejnice řezány žiletkovou pilkou. Přece jen proti řezacímu koutoučku mikrovrtačky je to přesnější. |
Po zaschnut první vyhýbky přišla na řadu ve stejném dni druhá vyhýbka a následuje staniční kolej č. 1. Pokládka s kolejemi PECO Code 75 jde lépe, jednodušší vyměření směru a vzhledem k menší vůli kolejnic v upevňovadlech i přesnější pokládka |
A traťovka již dorazila na střední díl Hukovic, technologie pokládky stejná |
Pohled na položené vyhýbky 8 a 9, no u osmičky došlo k tomu, že byl špatně vyměřena výztuha pod podkladem a trefila se přímo do místa přestavníku. Ne nadarmo se říká dvakrát měř jednou řež, no nic bude se muset udělat pod podkladem úprava výztuhy |
S pokládkou staniční koelje pomáhají šablony, zde pro přímou kolej |
A zde ještě s pomocí šablon kontrola vyměření první koleje, zdá se že vše sedí jak má |
Koleje na rozhraní dílů stanice, zde lepeno k překližce vteřinovým lepidlem, na mikropryž lepeno Balakrylem. Na posledním dílu - D, bude mimo vyhýbek i popelová jáma, pro tu musím nejprve připravit díru do podkladu. Popelová jáma je od Auhagenu, v kombinací s kolejnicí PECO o výšce 1,9 mm je nutno lehce pilníkem o nějakou desetinku srazit výšku upevňovadel, dvojkolí s okolkem těsně nad 1 mm zachycují o upevňovadla, stejná úprava na Nevidovu, Lipové a Kadani |
A nastal dne D, kdy dojde k propojení obou z oblouku do oblouku po staniční koleji č. 1. Ještě je nutno zkrácenou popelovou jámu osadit. Do překližky 12 mm to nejde zrovna lehce, ale vrták + přímočará pila to zvládla na přesně vyměřeném místě, trochu upraveno pilníkem a sedí to. |
A již první zkušební zapuštění do země, kontrola zda držím směr k přechodovému profilu E na straně od "Žulové". Vypadá to dobře, takže jedem položit. Popelová jáma od Auhagenu se jednoduše zkracuje a v Hukovicích je opravdu kratší... no neměřil jsem ji, prostě jsem ji udělal kratší |
A máme položeno včetně vyhýbky č 1 a 2, vyhýbky opět trochu upravyny - odříznuty pražce bez upevňovadel, zkrácené některé kolejnice. |
A pohled od "Bernartic", zde jsou vyhýbky 8 a 9 přehozeny, důvodem je srovnání délek staničních kolejí, takto to je u zkrácené verze 120 cm u všech tří dopravních kolejí. Navíc toto řešení má výhodu v návaznosti oblouku před stanicí na odbočnou větev vyhýbky. Protisměrné oblouky v odbočné větvi u vyhýbek č. 2 a 8 jsou od oblouku R 700 mm odděleny rovným úsekem přes vyhýbky č 1 a 9 po přímé což je vhodnější pro lepší průjezdnost delších vozidel. |
A traťovka již má vozy i na vyhýbce č. 1, sjízdnost pomocí vozů je odzkoušena, lokomotivy si musí ještě nějaký den počkat |
A pohledem přes vozy po staniční koleji č. 1 směrem do "Bernartic". Položeno i zde standardním postupem - do Balakrylu, na rozhraní lepeny 2 pražce vteřinovým lepidlem. Délky kolejnic upravovány žiletkovou pilkou. Pro přívodní kabely vrtány díry 8 mm, přece jen vyměření není zcela přesné a je vhodné mít možnost s lepeným kolejovým polem, vyhýbkou, trochu posunout - korekce směru podle šablony a návazností na sousedních částí. |
A kolej č. 1 je tedy opravdu položena, včetně vyhýbek č. 1, 2, 8 a 9. Tak tedy cca 1 měsíc od zahájení přípravy překližkových dílů - vnitřních čel, výroby jednotlivých dílů stanice, rozpracování krajiny a položení koleje č. 1. Nyní se již polohy dalších kolejí budou odvozovat od polohy koleje č. 1. Ještě bude trochu obtížnější osazení vyhýbky č. 7, dodržení rovnoběžnosti s kolejí č. 1. Odstup staničních kolejí je 52 mm, na dvojkolejné rozhraní se musí osová vzdálenost posunout na 46 mm. |
A jde se na staniční kolej č. 2, položena vyhýbka č. 3, zatím co schne přilepení připravuji kolejové pole pro pokládku staniční koleje č. 2 na dílu "D", tentokrát to bude ze dvou kratších částí - využiju k pokládce i takové "zbytky", ale samozřejmě každé kolejové pole má svůj přívod DCC. Přesto, že budou proletovány kolejová pole mezi sebou |
Vyříznuty spojky roštu mezi pražci a nanesen na spodní stranu kolejnice cín. |
Na takto připravenou spodní hranu pražců je přiletován vodič s dopředu proletovanou odizolovanou částí |
Jsou připraveny díry pro protažení vodičů pod modul a "nasucho" je odzkoušeno položení |
Po položení kolejového pole do barvy Balakryl jsou vloženy šablony a zkontrolována osová vzdálenost staničních kolejí č. 1 a 2, musí být 52 mm |
A podle potřeby, podle výšky temene kolejnice - návaznosti na již položené sousední kolejové pole - zde vyhýbka, je nově položené pole zatíženo (mikropryž dovolí "vtlačení" kolejového pole do mikropryže a tím srovnání výšky) |
A mám staniční kolej č. 2 na dílech "D" a "B" položenou |
Netrakční vozidla - vozy, zde nákladní, se již dostanou (po zafixování polohy vyhýbky, protože k přestavníkům je daleko) i na kolej č. 2 |
Na opačné stanice jsou jako další krok položeny vyhýbky č. 6 a 7 a doplněno krátké 10 cm pole koleje č. 2 směrem na díl "B" |
Zde je vidět, že na koleji č. 2 již nechybí ani centimetr kolejí |
A zkušebně jsou tam zasunuty vozy - první lepší co mi přišly pod ruku |
A tudy se tam vozy dostaly, s kvalitou pokládky jsem velice spokojen, jezdí to hladce |
Na části krajiny jsem začal nátěr tmavě hnědým Balakrylem, pro mne je to podklad na který flokuji. Nepoužívám zasypání hlínou. Pokud potřebuji řídkou travinu s prosvítající hlínou sypu hlínu do naflokované řídké trávy a fixuji hlínu ředěným Sportakrylem. Důvod je zřejmý - použít takový sled použitých hmot, aby nedošlo k ztmavení hlíny vlivem Duvilaxu. Oblouky mají zatím krajinu rozpracovanou. |
A došlo také k položení vyhýbky č. 4 a kusé koleje č. 4. Ve zkrácené domácí verzi je vynechán díl "C", na kterém bude skladiště. Opět při pokldáce použity šablony pro přímou kolej a lehce zatíženo pro zaschnutí v Balakrylu. |
Hnědá barva se postupně dostává na další části krajiny, kde se po sjednocení barvy objeví tvarové chyby, je provedena úpravu v kombinaci seříznutí + tmelení, případně jen tmelení - to jsou ty bílé fleky v hnědé barvě. |
Lepení vyhýbky č. 4 hotové, takže ještě vyhýbka č. 5 a kolej k výtopně - přibližně naznačeno položenou nedokončenou stavebnicí vyhýbky |
A jeden celkový pohled na téměř položenou stanici s téměř dokončeným tvarem krajiny |
Je vcelku jednodušší pokládat koleje a tvarovat krajinu, když jsou moduly, díly stanice spojeny dohromady. Lze to dělat i na samostatných modulech či dílech, ale je vždy nutné si spojit minimálně ty dva sousední moduly, díly kam směřuji své úsilí. Vždy jsem při stavbě postupoval tak, aby se co nejdříve dalo na kolejišti, modulech alespoň poloprovozně jezdit. Zde se to možná taky povede, protože brzy bude následovat základní provedení modulového rozvodu DCC. |