|
|
|
|
Stavba stanice Jeseník
|
|
©MC
|
|
Pohled do stanice Jeseník - pouze díly B,C,D
|
|
1 Návrh modelové stanice
|
|
Modulová sestava pro provoz v klubovém rozsahu předpokládala minimálně
dvě železniční stanice z oblasti Jesenicka a Javornicka. V návrhu byla
žst. Jeseník a žst Javorník ve Slezsku. Jako další možná železniční stanice
je uvažována Dolní Lipová - dnes Lipová Lázně s malým depem. |
|
Jeseník v zimě, zde je vidět rozšíření staniční budovy,
přístavba skladiště
|
|
1.1 Redukce kolejového schématu proti skutečnosti | |
Vzhledem k předpokládaným délkám vlakových souprav
v klubovém provozu a rozměrům místnosti byla zvolena délka staničních kolejí
180 cm s předpokládaným prodloužením vloženým dílem délky 60 cm pro provoz
mimo klub, tedy se staničními kolejemi 240 cm. Kolejové schéma bylo redukováno
o kusou kolej k čelní rampě a rozvětvení pro koleje traťovky - to z důvodu
délkové redukce zhlaví. Naopak byly zachovány oba přejezdy. Manipulační
kolej 4a byla doplněna překladištěm uhelných skladů. Pro realizaci bylo zvoleno kolejivo PECO (Tillig) Code100, dle současně platného klubového doporučení. Poloměry oblouků jsou 1000 mm na dopravních kolejích a 800 mm na manipulačních kolejích. Výhybky jsou rovněž PECO s poloměrem v odbočné větvi 914 mm na dopravních kolejích a poloměrem 610 mm na manipulačních kolejích. Bylo zachováno modelově poměrně komplikované geometrické řešení stanice do dvou oblouků |
|
Plán jednotlivých dílů a kolejového schéma Jeseníku
|
|
1.2 Budovy a jejich vztah k současnosti | |
U všech budov byl zvolen jistý vztah k budovám, které
na daném místě stály. Pro redukci délky staničních kolejí byla staniční
budova zvolena podle skutečného plánu staniční budovy, která ve stanici
stála do roku 1910, kdy došlo k přístavbě do dnešní podoby. Rovněž je délkově
redukováno skladiště a je bez zděné přístavby z doby rekonstrukce staniční
budovy. Stavědla jsou rovněž použita ve své historické podobě. Vzhledem k náročnosti staveb na postavení (nepředpokládáme využívání továrních staveb a časová náročnost zejména staniční budovy, to jsou až stovky hodin práce) byla prozatím zvolena "zjednodušená" méně časově náročná podoba některých budov, rozměry jsou podle originálních plánu zmenšeny 1:87. Tím získala například výpravní budova svůj impozantní vzhled, u továrních budov tohoto nelze dosáhnout - jsou zmenšovány v měřítku 1:100 a na modulovém kolejišti působí poněkud trapně. Umístění staniční budovy počítá s rozšířením o 60 cm vloženého dílu a proto je položena na samostatně oddělávatelné desce přes rozhraní dvou dílů a bude překrývat částečně i vložený díl. Tento způsob realizace neošidí od prvopočátku na ničem vzhled stanice, což dokládají následující snímky. |
|
Staniční budova na samostatné desce přes dva díly
|
|
Výjezd ze stanice směr Mikulovice
s podchodem a zjednodušenou stavbou stavědla
|
|
2. Stavba modelu stanice | |
Byla zvolena klasická stavba modulů OstraMa
ověřena na více než desítce traťových modulů. Celý modul stanice Jeseník
je složen ze čtyř dílů, které mají na koncích rozhraní FREMO B'96. Koleje
byly pokládány na pěnovou gumu síly 3,5 mm a lepeny k podkladu. Krajina
byla vytvořena ověřenou stavbou z polystyrenového roštu s překrytím papírem
napouštěným ředěným disperzním lepidlem. Tento povrch je ještě překryt netkanou
textilií, opět napuštěnou ředěným disperzním lepidlem. K úpravě detailů
s úspěchem používáme tmel pro lepení polystyrenových a korkových obkladů
- Ostafix. Má optimální hustotu a zůstává mírně pružný po zaschnutí. Tvorba krajiny je velice rychlá, při nutnosti mít obloukový modul na výstavu, byla ve dvou lidech udělána za odpoledne. A to včetně zasypání a zaštěrkování. Hlavním kladem tohoto způsobu, mimo rychlosti, je perfektní kontrola nad tvarem povrchu, bezproblémová tvorba vedení tratě v krajině a rovněž případné opravy jsou velmi rychlé a jednoduché. |
|
Stavba krajiny z polystyrenových hranolů
|
|
Použití tmelu Ostafix při tmelení přejezdu, stejnými
tmelem jsou lepeny kanály drátovodů
|
|
2.1 Základy krajiny, cest |
Tvarové dokončená krajina je natřena "základní"
zelenou barvou pod okolní krajinou a hnědou barvou pod částmi, které budou
překryty štěrkem, hlínou. Jsou vytvořeny základní podklady cest a jsou
vytvořeny místa pro usazení návěstidel a přejezdů.
|
|
Takto byl Jeseník prezentován na Dni železnice 9/2004
|
|
2.2 Štěrkování, zakrytí travou
|
|
K zaštěrkování kolejových polí s nastříkanými
pražcemi a natřenými kolejnicemi používáme přírodní kamenivo, s trochou
přimísené hlíny na manipulačních kolejích. Vše je přestříkáno ředěným bezbarvým
matným lakem Sportakryl - včetně kolejnic, zakrývají se pouze části výhybek. Stejnou technologií zástřikem posypu ředěným Sportakrylem je upravena krajina okolo s použitím bohaté palety posypů "Polák". |
|
Zaštěrkované koleje a sypaná nástupiště (ještě částečně
mokré), položené kanály drátovodů
|
|
Zasypání trávou terénu, včetně trávy deroucí se do kolejiště | |
2.3 Cesty, stromy, budovy | |
Některé cesty jsou asfaltové - první přejezd. Zhotovené uválcováním jemného štěrku a zastříknutím ředěným Sportakrylem. Na okrajích cesty ja pak doplněn jemný štěrk a přejezd je zhotoven jako dřevěný. | |
Asfaltová cesta a přejezd s ještě nedoplněným štěrkem
na okraji cesty
|
|
Zbytek cest, včetně druhého přejezdu je udělán z "výlisků"
Malé železnice - kostková cesta, které jsou celoplošně patinovány ředěnou
barvou AGAMA. Stejným způsobem je udělána rampa a nakládací plocha.
|
|
Cesty z kostek, přejezd komplikovaný blízkosti výhybek | |
Stromy jsou různého původu, část od firmy MOBE, jehličnany ze Slovenska, vysoké stromy vlastní produkce z přírodních zdrojů. Vše upraveno tak, aby byl dosažen "jednotný" vzhled stromů a pohled nenarušoval rozdílný materiál "pokrytí" stromů. | |
Kombinace stromů MOBE a přírodních upravených stromů, vzhledově, mimo tvar koruny, se neliší | |
A takto vypadá pohled do stanice se staniční budovou a skladištěm, k vzhledu přispívá i kvalitní pokládka kolejí |