Přestavba ADA

Před 15 lety se mi dostaly do ruky podklady k stavbám osobních vozů s využitím dílů ADA Plastik. Dnes si již nevzpomínám na zdroj těchto výkresů, ale i dnes mohou být užitečné pro ty, kterým se ještě doma povalují díly těchto vozů. Dál se budu již věnovat pouze vozům s rozvorem 6,5 metru a speciálně provedení s "válcovou" nezúžovanou střechou. Vozy byly vyráběny snad ve všech vagónkách monarchie a tak se liší mezi sebou jak postupným vývojem tak i rozdíly mezi výrobci.
A když jsem již takto pátral, tak je tu i článek pana V.Zuzky z Železničáře ročník 1977 číslo 15 a navrch moje výkresky k lampám a plynojemům.
Pro ty kteří chtějí lépe pochopit železnici v období mezi světovými válkami nabízím k přečtení články pan V.Zuzky.

List 1
Hlavní problém u řezání těchto vozů je šířka oken. Vůz má dvojokna v šířce 7mm (odpovídá oknu 610mm) a jednoduchá 6mm (odpovídá 520mm). Všechny vozy s rozvorem 4,5m (a 4,11m), které jsou představeny náčrtky 3,4 a 5 (čísla začínající Bi 2-2741, BCi 2-7470 a 4-1000) mají šířku okna 560mm jak jednoduchých, tak dvojitých. Vozy 4-1000 a 4-1005 měly rozvor jen 4,11m, to by znamenalo u spodky zmenšit ho o 4,5mm, navíc jim zůstaly původní větráky (dají se samozřejmě předělat). U těchto vozů navíc bylo zcela jiné zábradlí na plošince než je u ADA vozů.

List 2
Náčrteky 6 (Ci, 8m rozvor, klenutá střecha) je vůz, který by stály za vyřezání. Trochu práce bude se střechou, ale bočnice pak bude krásně sedět. S těmi ostatními (7,8,9 - Bi, BCi a ABi (Bi)) je trochu problém, že zase používají okna šířkou mezi těmi co představují stavebnice, navíc ta dvojokna nejsou stejná. Třeba u ABi je pravé z dvojoken širší, protože u těchto oken je uvnitř stolek a "oddíl" je větší.

List 3
U náčrtků s popisem býv. ř. Ci 28, 29 a 30 je hrozný zmatek, který bouhužel zavedl V.Zuska a ten se ujal. Je docela nesmyslné označovat typy vozů tímto značením, protože se jedná o to, že po roce 1913 dostaly vozy Ci u kkStB čísla 28-xxx až 30-xxx. Jenomže první dvojčíslí invetárního čísla nemá nic společného s typem vozu a hlavně v těch intervalech bylo mnohem více typů vozů a jejich zlom pochopitelně nebyl přesně mezi 28-999 a 29-000. Bohužel ČSD čísla takto rozdělená jsou a proto některé uvedené intervaly vpravo od obrázků neodpovídají bočnici. Ale obě existovaly, jenom se to musí správně označit. Stejný problém je i u náčrtků oznčených jako BCi býv.ř. 17.



[ hlavní strana ] [vozidla]

Přestavby z dílů ADA a dalších
© MC 14.3.2015
Před 15 lety se mi dostaly do ruky podklady k stavbám osobních vozů s využitím dílů ADA Plastik. Dnes si již nevzpomínám na zdroj těchto výkresů, ale i dnes mohou být užitečné pro ty, kterým se ještě doma povalují díly těchto vozů. Dál se budu již věnovat pouze vozům s rozvorem 6,5 metru a speciálně provedení s "válcovou" nezúžovanou střechou. Vozy byly vyráběny snad ve všech vagónkách monarchie a tak se liší mezi sebou jak postupným vývojem tak i rozdíly mezi výrobci. A když jsem již takto pátral, tak je tu i článek pana V.Zuzky z Železničáře ročník 1977 číslo 15 a navrch moje výkresky k lampám a plynojemům. Pro ty kteří chtějí lépe pochopit železnici v období mezi světovými válkami nabízím k přečtení články pan V.Zuzky.



K jednotlivým listům s návrhy na stavbu bočnic vozů z dílů ADA jsou doplněny poznámky Radka Šindeláře.


List 1 Hlavní problém u řezání těchto vozů je šířka oken. Vůz má dvojokna v šířce 7mm (odpovídá oknu 610mm) a jednoduchá 6mm (odpovídá 520mm). Všechny vozy s rozvorem 4,5m (a 4,11m), které jsou představeny náčrtky 3,4 a 5 (čísla začínající Bi 2-2741, BCi 2-7470 a 4-1000) mají šířku okna 560mm jak jednoduchých, tak dvojitých. Vozy 4-1000 a 4-1005 měly rozvor jen 4,11m, to by znamenalo u spodky zmenšit ho o 4,5mm, navíc jim zůstaly původní větráky (dají se samozřejmě předělat). U těchto vozů navíc bylo zcela jiné zábradlí na plošince než je u ADA vozů.

List 2 Náčrteky 6 (Ci, 8m rozvor, klenutá střecha) je vůz, který by stály za vyřezání. Trochu práce bude se střechou, ale bočnice pak bude krásně sedět. S těmi ostatními (7,8,9 - Bi, BCi a ABi (Bi)) je trochu problém, že zase používají okna šířkou mezi těmi co představují stavebnice, navíc ta dvojokna nejsou stejná. Třeba u ABi je pravé z dvojoken širší, protože u těchto oken je uvnitř stolek a "oddíl" je větší.

List 3 U náčrtků s popisem býv. ř. Ci 28, 29 a 30 je hrozný zmatek, který bouhužel zavedl V.Zuska a ten se ujal. Je docela nesmyslné označovat typy vozů tímto značením, protože se jedná o to, že po roce 1913 dostaly vozy Ci u kkStB čísla 28-xxx až 30-xxx. Jenomže první dvojčíslí invetárního čísla nemá nic společného s typem vozu a hlavně v těch intervalech bylo mnohem více typů vozů a jejich zlom pochopitelně nebyl přesně mezi 28-999 a 29-000. Bohužel ČSD čísla takto rozdělená jsou a proto některé uvedené intervaly vpravo od obrázků neodpovídají bočnici. Ale obě existovaly, jenom se to musí správně označit. Stejný problém je i u náčrtků oznčených jako BCi býv.ř. 17.

List 4

List 5

List 6

List 7

List 8

To jsou moje staré poznámky k olejovým a plynovým lampám, je to kresleno podle Technických normálií kkStB, skoro všechny dělal BV Model

Plynojemy podle údajů k vozům a výkresových dokumentací - skoro všechny dělal BV Model
Výkresy skutečných vozů: Pro příklad jak vypadaly výkresy 1:50, tedy dnes bychom řekli typový výkres pro "lokálkové" vozy Ci s rozvorem 6,5 m. Zde potom vůz Ci ve větším rozlišení. Protože se objevily otázky na provedení plošiny, doplnil jsem z jediného výkresu 1:20 pohledy na plošinu z čela a z boku vozu.

Typový výkres vozu Ci s rozvorem 6,5 metru vagónky Studénka. Zde například není kótovaný rozměr okna - díry v bočnici.

Typový výkres neboli výkres 1:50 vozu BCi s rozvorem 6,5 metru, zde ve vyšším rozlišení, na těchto výkresech jsou kresleny polohy plynových lamp.

Pohled na čelo vozu, které na výkrese 1:50 chybí, zde z výkresu Personenwagen III Classe, vagónka Nesselsdorf 1891, tedy jedna ze starších verzí, která je z pohledu přechodu mezi vozy jednodušší. I když jak psal pan Zuzka i v 20. letech se na vozech vyskytovala. Zde ve větším rozlišení.

A boční pohled na čelo vozu ze stejného výkresu. Zde ve větším rozlišení.

Vozy ABi a Bi s rozvorem 6,5 metru s mými poznámkami k číslům, je to staršího data, znovu jsem to nekorigoval

Vůz BCi, který řešením čela a spodku odpovídá výše uvedenému vozu Ci z Kopřivnice, zde je to Ringhoffer. Rozdíl proti výkresu je ve stupačkách. Vůz má olejové osvětlení, proto pod vozem chybí plynojem.

Vůz Ci s rozvorem 6,5, výrobně pozdější (nehledal jsem data výroby ani tohoto vozu ani vozu BCi), ale rozdíl je patrný na první pohled - zábradlí plošiny, přechodový můstek, pojezd, plynové osvětlení - to je ten velký válec - plynojem, na střeše vršky plynových lamp... Provedení plošiny u dílů vozů ADA odpovídá tomuto vozu.
Modely:
Pro představu, co bylo kdysi děláno, jsou zde představeny odlitky BV Model a z nich postavené vozy, byť nedokončené vozy, s rozvorem 6,5 metru CI, BCi a Bi. Některým vozům zatím chybí kompletní brzda.

Hlavní díly BV Model, střechy byly ve variantách podle typu vozu - byly to verze původní lepenky - to je ta která byly sypána křídou a vypadalo jako bílá, spodky taky byly ve verzích pro dosazením kompletní brzdy ADA a taky ve verzi, kdy již měl spodek brzdové špalíky a byl probarven černě.

BCi 6,5 metru s olejovým osvětlením, označení a číslo je nějaké podivné

Bi s rozvorem 6,5 metru a již plechovou střechou

Ci s rozvorem 6,5 metru, použity zkušebně foliované okna

Ci postavený z dílů ADA - bočnice, čela, které připravil a nechal odlít Radek Kwasnica, pojezd KMB, zde postavený Tomkem jako PKP Ci
Ce, BCe s rozvorem 6,5 metru Jedna z dalších možností je využití skříně Liliput a použití spodku z vozů Ci, BCi s rozvorem 6,5 metrů. Vznikne tak Ce s rozvorem 6,5. Tyto vozy se liší od skříně Liliput tím, že mají v horní partii zaoblené čelo střechy. Zde je jeden velmi dlouho rozpracovaný model a skutečný vůz.

Ce s rozvorem 6,5 metru je to nejdelší rozvor, kdy vůz ještě nemá na spodku vzpínadlo, od Liliputu se liší i ložiskovými skříněmi.

Ce s rozvorem 6,5 metru, který sloužil za vzor pro model