[ hlavní strana ]
Modelaření na modulech
© MC
Setkání Komorní Lhotka 2009

Nyní trochu povídání o tom k čemu to vlastně vše je. Chci mít dva moduly, dva vagóny a třeba i jednu lokomotivu. Co s tím mohu podniknout, doma mi to asi na moc velké "pohrání" nebude.
Jaké jsou cíle modulového snažení
Cílem modulového snažení je setkat se ve vhodných prostorách s přáteli, kteří holdují stejné vášni. Proto jsou pravidelně organizovány schopnějšími a znalejšími kamarády setkání. Z nabídky modulů pro setkání se sestaví moduliště - tedy nejprve plán v dwg či cdr jak by měly být moduly poskládány, aby vytvořily smysluplné tratě a návaznosti. Na základě tohoto plánu moduliště a nabídky vozidel sestaví někdo z organizátorů setkání grafikon, podle kterého bude modelový provoz probíhat. To je jeden z velkých rozdílů proti domácímu modelovému kolejišti.

Obsluhy stanic a strojvedoucí
Setkání může být malé, regionální až po velké mezinárodní ve velké hale. Malé setkání může být uspořádáno v libovolné vhodné místosti kde lze sestavit smysluplnou trať, může být pak pouze jednodenní. Velká setkání jsou vícedenní, důvodem je doba a náročnost příjezdu na velkou vzdálenost, náročnost stavby vlastního moduliště.
Je třeba říci, že čím více lidí se podílí na poskytnutí materiálu pro setkání - modulů, vozidel i další techniky, tím bývá setkání bohatší. Nejjednodušší účast ne setkáních je prostřednictvím klubů, které se modulovou železnicí zabývají.
Jak je organizována činost při tak velkém počtu účastníků modelového provozu
Proti modelovému provozu na domácím kolejišti musí dostat modelový provoz na modulišti jednotný řád. Jak již bylo řečeno základním kamenem je stejně jak na velké železnici grafikon vlakové dopravy, zpracovaný speciálně na to dané konkrétní setkání. Grafikon se zpracovává většinou na cca 2-3 hodiny normálního času, náš modelový je zkrácen, většinou se používá zrychlení 1:5, tedy modelový čas podle kterého se řídí jízda vlaků běží na modulišti na speciálně upravených hodinách 5x rychleji. Většinou je zpracován na 12 hodin modelového času. Před každým zahájením grafikonu provede pořadatel rozdělení účastníků na obsluhy stanic a strojvedoucí. Například v Komorní Lhotce 2009 bylo potřeba pro obsluhu celkem 35 lidí. V naší klubovně, na malém modulišti stačí 6 lidí na plný provoz. Tedy víme, že budeme jezdit podle hodin a grafikonu, jak se ale přes celou halu domluvíme? Všechny stanice jsou vybaveny telefony, propojeny jsou přes telefonní centrálu, která bývá poskytována některým z klubů, stejně jako centrála DCC na kterou se přes jednotlivé zesilovače jezdí.
Malé technické zázemí v klubovně - centrála RKDCC a za lahví malá telefonní centrála
Jak vidíme výhodou modulového modelaření je, že na všechny problémy ať již technického či organizačního rázu nejsem sám, ale více modelářů sestaví ze svých modulů, modelů a dalších technických zařízení vše co je potřeba pro modelovou "hru". Z popisu rovněž vyplývá, že tato hra nebývá volně přístupná veřejnosti, ale pouze pro členy pořádajících a pozvaných klubů a pozvané hosty (mimo speciální akce pro veřejnost, kde většinou neprobíhá zde popisovaný modelový provoz).
Když začínám s moduly
Mohu tedy získat přístup k informacím jak na to a k technologiím pouze přes členství v klubu. Ne, dnes při stále se zvyšujícím počtu zájemců o modulové modelaření stačí být u některých klubů "neformálním" členem, i když zapojení se do činnosti některého z klubů je výhodnější.
Mohu se účastnit setkání bez členství v klubu, ano je to možné jako pozvaný host někoho z pořadatelů či klubů za předpokladu, že budu dodržovat pravidla pro setkání. Když budu schopen nabídnout pro setkání modul, vozidlo bude určitě i pro mne účast zajímavější.
Nákladní vlak s T478.2068 v Lipové Lázních
Stavba modulu
Co potřebuji pro stavbu modulu. Samozřejmě chuť do práce, musím si navrhnout téma mého modulu a podle profilu krajiny zakoupit nebo nechat vyrobit přechodové profily modulu. Pro začátek není vhodné začínat něčím složitým, ale nejlépe traťový přímý nebo obloukový modul s jednoduchou krajinou rozměrů vhodných pro pozdější skladování někde doma - samozřejmě doma mi může plnit funkci dioráma. Pro přechodový profil je vhodné se obrátit o pomoc například i na náš klub.
Náklady na stavbu traťového modulu jsou kolem 1000 Kč a jsou zejména závislé na použité technologii pokrytí terénu - molitan, flokování, foliáž. Mohu-li doporučit, je vhodné stavět moduly dva shodných rozměrů. Nebudu mít pak problém s přepravou, základní přepravní poloha modulů je dva proti sobě.
Vzhledem k tomu, že cílem je aby se můj modul stal součástí moduliště na některém setkání musím rozměr přizpůsobit i přepravním možnostem - dodávka je asi něco jiného než cesta vlakem na setkání. Ale i tím vlakem krátký 30 - 50 cm dlouhý modul lze převézt.
Stanice Javorník - ovládací pult a pomůcky
Vozidlo vhodné pro modulový provoz
Mám nebo si chci pořídit vagon, lokomotivu pro modulové setkání. Na co musím pamatovat, co je vhodné na vozidle upravit a co doplnit.
Osobní vagon - pro modulový provoz vyhovuje většina továrně vyráběných modelů. Model musí být vybaven třmenovým spřáhlem - toto spřáhlo je všeobecně používáno pro modulový provoz. Důvodem je jednotnost v celé Evropě a snadnost rozvěšování.
Co mohu vylepšit - výměna dvojkolí za dvojkolí s profilem RP25 (na některých setkáních v cizině jsou vyžadována), úprava polohy spřáhel, tato úprava není vhodná pro začátečníky. No a pak samozřejmě jiná běžná modelářská vylepšení včetně odpovídající provozní patiny. Unikátní čísla u osobních vozů vyžadována nejsou.
Služební vůz UNRRA, nátěr, nový popis, lehká patina a úprava spřáhel
Nákladní vagón - u nákladních vozů a služebních vozů pro nákladní vlaky je to trochu složitější. Mimo věcí uvedených u osobního vozů, tedy, dvojkolí, spřáhel...., zde nastupuje otázka váhy vozů (vzhledem k délkám provozovaných souprav je nutné dodržet NEM pro váhu vozu) a zejména otázka čísla vozu. Zde se požaduje unikátní číslo, na setkání by neměly být dva vozy shodných čísel. Takže je nutné přečíslování a vhodná je registrace přes někoho v klubu například Zababov, OstraMo. Na závěr
Vůz Vtu po nátěru a popisu, čeká ještě patinu a spřáhla
musíme takový vůz vybavit kartou vozu, ta je definována téměř jednotně v celé Evropě a slouží jako pomůcka v nákladním provozu na modulišti. Důvodem jednotnosti je, že musí být srozumitelná jak na setkání v Česku tak např. v Holandsku. Karta vozu je v klubu OstraMo automaticky generována z databáze vozů.
Lokomotivy upravené pro modulový provoz
Lokomotiva - problém hnacího vozidla mimo již vyjmenovaných úprav a změn u vozů, tedy dvojkolí, spřáhla, patina, číslo je úprava pro DCC provoz. Pro provoz na modulištích se jednotně používá v Evropě systém Loconet od firmy Digitrax. Ve vlastní lokomotivě to znamená použití dekoderu DCC kompatibilního s Loconetem, což dnes z prodávaných jsou téměř všechny, snad mimo levnější produkci Lenz (Lenz Silver a Gold vyhovuje), dekoder musí umožňovat použití dlouhé adresy - tedy čtyřčíselné. Na modulištích jsou používány lokomotivy vždy spárované s ovladačem Fred, které jsou stavěné v rámci amatérské produkce členů klubů v Česku i v zahraničí. Zde je asi největší oříšek či překážka k provozu lokomotivy. Ovladač lze získat buď přes některý klub nebo si jej od někoho pro setkání vypůjčit. Pro plnou modelářskou přípravu a zároveň domácí odzkoušení lokomotivy je vhodné Freda doplnit minicentrálou DCC, zvanou Minibox (lze nahradit centrálou od firem Digitrax, Zimo, Uhlenbrock). Opět se jedná o amatérskou produkci členů klubů. Mohu zde uvést přibližné pořizovací ceny - Fred či jeho nevější verze Fredi vyjde na cca 700 Kč a Minibox na 1500 Kč. Takže nijak závratné sumy.
A to je vše? Ano to je vše co v základu pro velkou modulovou hru potřebuji. Samozřejmě to musím doplnit slušností a korektnosti k ostatním, protože se svým způsobem jedná o hromadnou "hru".