Bad Vöslau
Internationales Südbahntreffen Wien 2012

9.6.2012 jsem se jeden den účastnil setkání Fremo v Bad Vöslau, jižně od Vídně. Na setkání zastupovali Česko kamarádi ze Zababova s krátkým úsekem ČSD, kteří mne přihlásili jako hosta setkání. Setkání bylo zajímavé z pohledu použitých modulů, kde celá jednokolejná trať přes tři stanice byla pod trakčním vedením a byl na ní zajišťován provoz většinou elektrickými lokomotivami ÖBB. Sám jsem do provozu téměř nezasáhl, ale o to intenzivněji jsem se věnoval dokumentování modulů.
Z pohledu vlastní organizace provozu mne setkání moc nenadchlo, zdálo se mi, že nebyl využit potenciál stanic. Práce ve skrytých nádražích byla ve vztahu k práci s vozidly zklamáním - odkládání na stoly, "ruční" posun. Tedy něco co na setkáních u nás již k vidění moc není.

Rothenburg
největší stanice na modulišti, postavená na 12 dílech rozměrů 1300 až 1500x700 mm, po stranách připojené další díly 1400x150 mm a z opačné strany ulice s frontou městských domů 1400x250 mm. Takže celková šířka byla 1100 mm. Celá stanice je zatrolejovaná. Krajní koleje byly ve vzdálenosti cca 800 - 850 mm od okraje modulu. V doporučeních OstraMo počítáme se vzdálenosti 700 mm krajní koleje od místa obsluhy a nepočítáme s komplikací – trolej. Jedná se o stanici, která v této konfiguraci vyžaduje oboustrannou obsluhu při posunu, odvěšování vozidel. Postavena je na kolejivu ROCO. Spojování troleje je pomocí zahnutí drátu na koncích jednotlivých dílů, napočítal jsem, že je nutno zaháknout 74 trolejových spojů při sestavení nádraží. Celková délka modulu stanice je cca 15 metrů.
Dopravně se jedná o odbočnou stanici na hlavní dvojkolejné trati, odbočující jednokolejná trať je rovněž elektrifikovaná. Stanice má 9 kolejí, délka staničních kolejí je něco přes 6 metrů. Řízena je z centrálního pultu, každý prvek – výhybka, návěstidlo má svůj přepínač.

Bad Ferum
je rovněž elektrifikovaná stanice, má 3 dopravní koleje délky cca 2,6 metrů. V této stanici nejsou zatrolejovány manipulační koleje. Součásti stanice je i rozbočení jednokolejných elektrifikovaných tratí.

Spital am Pyhrn
jedná se o horskou stanici kompletně pod trolejí se 4 dopravními kolejemi a na jednom zhlaví dvojkolejným výjezdem. Postavená je na rozměrných dílech délky 2375 mm. Celkem jsou tyto díly čtyři. Trakční vedení je v této stanici vypínaná pomocí závaží pod moduly, je napínáno společně nosné lano i trolejový drát. Postavena je na kolejích Tillig. Stanice je rozestavěna.

Skrytá stanice Wien
disponuje celkem 7 kolejemi, nemá točnu, je ukončena kusými kolejemi s délkou cca 4,5 metrů a dvojkolejným vjezdem. Odstavné koleje pro lokomotivy jsou na kusých kolejích na zhlaví stanice. Obsluha využívala odkládání vozů na stůl, často prováděla „ruční“ manipulace s vozy i celými soupravami.

Skrytá stanice St. Rudolf
disponuje celkem 8 kolejemi s délkou cca 2,5 metru. Z toho 5 kolejí se sjíždí do točny a 3 se sjíždí do malého zhlaví které má propojení na točnu. V této stanici končila elektrifikovaná jednokolejná trať. Trolej byla ukončena na plastovém dílu dílu, kde sběrače vyjely do „vzduchu“. A opačně zpět najely na trolej.

Rodaun
tramvajový systém křížící jednokolejnou vedlejí trať s napojením tramvajového systému na normálně rozchodnou železniční trať. Využíváno v provozu k přepravě tramvají do dílen a nákladních vozů na tramvajový systém.

Friedberg
odbočná stanice na jednokolejné trati. Celkem 7 kolejí, z toho 4 dopravní. Délka dopravních kolejí cca 2,5-3,5 metru. Stanice působila sterilním dojmem, stavby spíše odpovídaly 5 epoše.

Köszeg
stanice se 4 kolejemi, z toho dvě dopravní. Z pohledu modelářského asi nejlepší stanice na modulišti. Stanice byla vybavena patinovanými budovami, mnoha detaily, postavami, vozidly,. Negativum bylo ovládání ze strany velkého přednádražního prostoru, které znemožňovalo dobrou obsluhu – rozpojení vozidel. Musel být prováděna pouze ze strany kde chodili strojvedoucí.

Pellerd
malá stanice, byla loni na Fremo Krakow, která byla umístěna na konci místní trati, je modelářsky stejně kvalitně zpracována jako Köszeg.

Mannersdorf
něco mezi stanicí a vlečkovým areálem. Dobře modelářsky zpracované, celkem 6 kolejí délky cca 2,5 metru, velké silo, malá staniční budova, vjezdová návěstidla.

A pak několik dalších nákladišť, zastávek…

Trakční vedení působilo na trati i ve stanicích velmi věrohodně, fungovalo bez potíží, sběrače lokomotiv se smýkaly po trolejovém drátu, ve stanici Rothenburg bylo asi trakční vedení trochu výše, protože byla i lokomotiva, která na trati jela se sběračem na trolejovém drátu a ve stanici byl cca 1 mm pod trolejí. Trakční vedení bylo spojované na rozhraní modulů „háčkem“, tj. asi 1-2 mm dlouhým zahnutím trolejového drátu i nosného lana. Je pravdou, že spojů trakčního vedení jsem v Rothenburgu napočítal 74, tedy slušná fuška zapojit ho. Následně je trakční vedení „napnuté“ různým způsobem přes imitace napínacích zařízení na sloupech, někde společně nosné lano i trolejový drát – Spital am Pyhrn (zatíženo závažím pod modulem), někde odděleně – Bad Ferum, Rothenburg (asi pružina uvnitř imitace závaží). Dokonce i v místě kde došlo k utržení několika laníček na trati jezdily lokomotivy se sběračem spolehlivě. Rovněž ve stanicích. Dráty jsem neměřil, ale odhadl bych průměr na 0,3-0,4 mm, v Bad Ferum byly laníčka z tenčího drátu. Způsob letování různý – na tupo – Bad Ferum, zahnuté - Rothenburg Samozřejmě při provozu pod trolejí vznikaly nové problémy, třeba jak pod trolejí stáhnout a zvednout sběrač bez stržení trakčního vedení rukou. Na některých modelech lokomotiv se sběrače spolehlivě zacvaknou ve spodní poloze a zvednout je pak jednou rukou pod trolejí je oříšek.

Kolejivo použité na modulech ROCO, Tillig, PECO Code 75, 83 i 100, poloměry v odbočné výhybkové větvi 600 – 2000 mm. Poloměry v obloucích na trati 1000 až 3000 mm. Pokud jsem si poloměry nenašel na plánku moduliště, nijak jsem si je přímo na trati neuvědomoval.